1912 - 2012.....sto let tropících hlouposti.....

Přesně před sto lety se narodila jedna z nejtalentovanější a nejkrásnějších hereček 30. a 40. let minulého století, Nataša Gollová. Věnujme tedy dnešní vzpomínku jí :) Pro zájemce rozhovor s neteří Nataši Gollové, paní Kateřinou Hodáčovou......(informace pro článek převážně z Wikipedie)....

Narodila se 27.2.1912 v Brně. Její tatínek byl významný politik, poslanec a právník JUDr. František Xaver Hodáč, své umělecké příjmení si zvolila podle svého dědečka profesora Jaroslava Golla. Vystudovala dívčí gymnázium a následně Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, později studovala i v Anglii. Měla velký talent na jazyky, hovořila plynně francouzsky, rusky, německy i anglicky. Na počátku 30. byla angažována v divadle v Olomouci a v Bratislavě, ale dostala nabídku do Vinohradského divadla v Praze, kde působila až do roku 1944. Po válce se objevovala na prknech Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, odkud v roce 1955 odešla do Divadla satiry Jana Wericha (dnešní ABC), kde zůstala až do roku 1971.

Větší popularitu jí ale přinesl předválečný a protektorátní film. Během let 1932 - 1944 natočila 24 filmů, převážně komedií, z těch nejznámějších jmenujme crazy komedii Eva tropí hlouposti, dále Hotel Modrá hvězda, Kristián nebo Roztomilý člověk. Ve všech těchto snímcích vytvořila ústřední dvojici s Oldřichem Novým. Naopak na vážné role štěstí neměla, filmy Bezdětná, Okouzlená i Bláhový sen padly v zapomnění. Za zmínku stojí snad pouze Vávrova Pohádka máje, kde si zahrála Helenku po boku Svatopluka Beneše.

Po válce ale tato hvězda trpěla za svou slávu a úspěch, i za intimní vztah z českým Němcem Willym Söhnelem. Odešla pracovat jako dobrovolnice do Terezína, kde se nakazila tyfem a více než rok a půl se léčila. Během angažmá v Českých Budějovicích se provdala za režiséra Karla Konstantina (i když její životní láskou byl francouzský básník Tristan Tzara, se kterým se v roce 1932 seznámila v Paříži). Jako ji Jan Werich z Jihočeského divadla vrátil na prkna pražské divadelní scény, tak stejně tak ji pomohl zpátky na filmové plátno, díky úspěšnému titulu Císařův pekař - Pekařův císař (1951). Z jejích následujících rolí ve filmu zmiňme Komedii s klikou, Sňatky z rozumu a film Hvězda, kde setkala s kolegyněmi své generace. Svojí velkou příležitost dostala od režiséra Podskalského více jak 20 let po válce - v komedii Drahé tety a já (1974). Následovaly malé role ve filmu i televizi (Pátek není svátek, Proč se vraždí starší dámy), její poslední filmovou rolí byla obyvatelka domova důchodců ve snímku Konečná stanice. Celkově se na televizní obrazovce naposledy objevila v roce 1984 ve třetím dílu seriálu Sanitka.

Zemřela ve spánku 29.10.1988 v domově důchodců v Krči. Je pohřbena v hrobce rodiny Hodáčových na vyšehradském Slavíně.

V roce 2002 a 2003 vyšly dva knižní portréty Nataši Gollové od Aleše Cibulky (Nataša Gollová: život tropí hlouposti; Nataša Gollová 2: černobílé vzpomínání). V sobotu 3.3. před polednem odvysílá Český rozhlas 2, v rámci Cibulkova pořadu Tobogan, dosud nepulibkovaný rozhovor s Natašou Gollovou, který vznikl na sklonku života této herečky. Také vydává Pražská mincovna pamětní medaili s jejím portrétem a podpisem právě ke 100. výročí jejího narození.

Výčet nejznámějších filmových a televizních rolí

Kantor ideál (1932)

Bezdětná (1935)

Naše jedenáctka (1936)

Studujeme za školou (1939)

Příklady táhnou (1939)

Kristian (1939)

Eva tropí hlouposti (1939)

Dívka v modrém (1939)

Pohádka máje (1940)

Okénko do nebe (1940)

Konečně sami (1940)